Haló efekt: proč hezká fotka vypadá i chytře a mile

Pak ti napíše „čau“. A ty jsi trochu zklamaný, i když ti vlastně nic neslíbil.

Tomu, co se právě stalo, se říká haló efekt. Je to jedna z nejstarších a nejlépe prozkoumaných chyb lidského úsudku a na seznamkách se jí daří jako málokde. Podíváme se, co přesně znamená, kdo ho objevil, jak ovlivňuje známky, spropitné i soudy, a hlavně jak funguje, když hledáš kluka. Dobrá zpráva na konec: svítí oběma směry.

Co je haló efekt

Haló efekt je sklon usuzovat z jedné výrazné vlastnosti člověka na jeho další vlastnosti. Když nás na někom zaujme jedna dobrá věc, třeba vzhled, začneme mu připisovat i další dobré vlastnosti, o kterých vlastně nic nevíme.

Název pochází ze svatozáře (anglicky halo): jedna zářivá vlastnost „ozáří“ celého člověka. V češtině se píše obojí, haló efekt i halo efekt. Obě verze jsou běžné a myslí se jimi totéž.

Kdo haló efekt objevil

Jako první ho popsal americký psycholog Edward Thorndike v roce 1920. Požádal armádní důstojníky, aby hodnotili své vojáky v několika oddělených oblastech: inteligence, fyzický dojem (postava, hlas, upravenost), vůdčí schopnosti a povaha (loajalita, spolehlivost).

Čekal by člověk, že voják může být chytrý a přitom neupravený, nebo spolehlivý a přitom bez vůdčích schopností. Jenže hodnocení spolu podezřele souhlasila. Kdo měl u důstojníka dobrý celkový dojem, dostal dobré hodnocení ve všem. Thorndike to popsal tak, že jeden celkový dojem („tohle je dobrý voják“) obarví hodnocení každé jednotlivé vlastnosti.

Pokus s učitelem, kterého nikdo neprokoukl

Asi nejhezčí ukázku haló efektu přinesli psychologové Richard Nisbett a Timothy Wilson v roce 1977. Studentům pustili video s učitelem, který mluvil s výrazným přízvukem. Jedna skupina viděla verzi, kde byl učitel vřelý a přátelský. Druhá skupina viděla stejného člověka, ale chladného a odměřeného.

Pak měli studenti ohodnotit jeho vzhled, gesta a přízvuk. Tedy věci, které byly v obou verzích úplně stejné.

Studentům, kteří viděli vřelou verzi, připadaly sympatické. Studentům, kteří viděli chladnou verzi, lezly na nervy. A to nejzajímavější: skoro nikdo si neuvědomil, co jeho hodnocení ovlivnilo. Studenti byli přesvědčení, že hodnotí přízvuk. Ve skutečnosti hodnotili povahu.

Co je krásné, je dobré

V roce 1972 publikovaly psycholožky Karen Dion, Ellen Berscheid a Elaine Walster studii s názvem, který se stal pojmem: What is beautiful is good, tedy co je krásné, je dobré.

Účastníci dostali fotky lidí, které předem někdo ohodnotil jako atraktivní, průměrné a neatraktivní, a měli odhadnout jejich povahu a budoucnost. Atraktivním lidem připisovali lepší povahu a předpovídali jim šťastnější manželství, úspěšnější kariéru i spokojenější život. Na základě jedné fotky.

Příklady haló efektu v běžném životě

Haló efekt se neschovává jen v laboratořích. Tady je pár příkladů, které výzkumníci změřili:

• Spropitné. Studie ekonoma Matthewa Parretta (2015) zjistila, že atraktivnější obsluha v restauracích dostávala víc spropitného, v přepočtu zhruba o 1 260 dolarů ročně.
• Školní známky. Ekonomové Hernández-Julián a Peters (2017) ukázali, že atraktivnější studenti dostávali lepší známky. Když ale výuka probíhala online a vyučující studenty neviděli, výhoda zmizela.
• Soud. V pokusu Michaela Efrana (1974) dostávali v roli porotců studenti případy obžalovaných a atraktivnějším navrhovali mírnější tresty. Zajímavé je, že Sigall a Ostrove (1975) zjistili výjimku: když obžalovaná svého vzhledu při podvodu přímo využila, dostala trest přísnější.
• Reklama. Proto v reklamách na pleťové krémy, auta i pojištění vystupují známé a hezké tváře. Sympatie k tváři se přelévá na produkt.
• Pracovní pohovor. Upravený uchazeč s pevným stiskem ruky „vypadá kompetentně“ dřív, než řekne cokoli o své práci.

Obrácený haló efekt: efekt rohů

Haló efekt má i temnou sestru. Obrácenému haló efektu se říká efekt rohů (anglicky horn effect, podle ďáblových rohů). Jedna negativní vlastnost pak zatemní celý dojem a překryje všechno dobré.

Na seznamce to vypadá třeba takhle: jedna rozmazaná fotka z roku 2014, jeden pravopisný překlep v prvním řádku, jedna fotka v zrcadle v posilovně. A už nečteš dál, protože „je jasné, jaký to je typ“. Ve skutečnosti o něm nevíš skoro nic.

Za desetinu vteřiny

Jak rychle to celé proběhne? Psychologové Janine Willis a Alexander Todorov (2006) ukazovali lidem fotky obličejů na pouhých 100 milisekund, tedy desetinu vteřiny. Pak se jich ptali, jak moc jim ten člověk připadá důvěryhodný, sympatický, schopný nebo atraktivní.

Soudy z desetiny vteřiny se překvapivě dobře shodovaly se soudy lidí, kteří si mohli fotku prohlížet, jak dlouho chtěli. Delší čas nepřinesl moc jiný názor. Hlavně zvýšil jistotu, že ten názor je správný.

Jinými slovy: když projíždíš mřížku profilů, první dojem máš dřív, než stihneš mrknout. A pak ho už jen potvrzuješ.

Haló efekt na seznamce

Seznamka je pro haló efekt ideální prostředí. Máš fotku, pár řádků textu a spoustu prázdných míst. A mozek ta prázdná místa ochotně vyplní.

• Hezká fotka a vysoká očekávání. Z pěkné fotky si domyslíš, že bude i zábavný a pozorný. Když pak píše stroze, zklamání je větší, než by bylo u někoho, od koho jsi nic nečekal. Nezklamal tě on, zklamala tě tvoje vlastní představa.
• Jeden detail, který „prozradí všechno“. Pes na fotce? Určitě hodný. Hory? Sportovní a klidný. Knihovna v pozadí? Chytrý. Možná. Nebo si ten pes jen půjčil od sestry.
• Efekt rohů u slabší fotky. Kluk, který se neumí fotit, nemusí být nudný. Jen se neumí fotit. Na seznamce ale často nedostane šanci, aby to ukázal.
• Vliv na to, co napíšeš. Když ti někdo připadá atraktivní, bývá těžší mu napsat přirozeně. Buď napíšeš moc opatrně, nebo vůbec. Haló efekt tak ovlivňuje i tebe, ne jen tvůj úsudek.

Dobrá zpráva: haló svítí oběma směry

Haló efekt nefunguje jen od vzhledu k povaze. Funguje i obráceně: povaha mění, jak hezký se zdáš.

Psycholog Gary Lewandowski (2007) nechal lidi hodnotit fotky a pak jim řekl něco o povaze lidí na fotkách. Když se dozvěděli o kladných vlastnostech, třeba poctivosti nebo ochotě, stejný člověk jim připadal fyzicky atraktivnější. U hrubosti nebo nefér jednání to fungovalo obráceně. A nezáleželo na tom, jak atraktivní se ten člověk zdál na začátku.

Pro seznamování je tohle možná nejdůležitější zjištění celého článku. První dojem z fotky je silný, ale není konečný. Jakmile tě někdo začne poznávat, tvoje povaha začne „přesvítit“ fotku. Proto je tak důležité dostat se od čtverečku k rozhovoru.

Jak haló efekt využít (bez manipulace)

Nejde o to, jak někoho oklamat. Jde o to, aby první dojem neschoval to, jaký opravdu jsi.

• Dej jako první fotku tu, kde je vidět tvůj obličej a úsměv. Přirozené světlo, žádné sluneční brýle. První fotka rozhoduje o prvních 100 milisekundách.
• Ukaž na fotkách, co tě baví. Ne jako trik, ale jako stopu pro rozhovor. Hory, kytara, pes (ideálně vlastní).
• Napiš do profilu něco dobrého o sobě, konkrétně. Podle Lewandowského výzkumu ti kladné vlastnosti přidávají i na vzhledu. „Vařím nejlepší svíčkovou v Kolíně“ je víc než „jsem pohodový“.
• Piš pozitivně. Profil plný toho, co nechceš, spouští efekt rohů. Profil o tom, co tě baví, spouští haló.
• V první zprávě buď vřelý. Pamatuj na učitele s přízvukem: vřelost změní i to, jak ostatní vnímají zbytek.

Jak se haló efektu nenechat napálit

A teď z druhé strany, když vybíráš ty:

• Přečti si text, než rozhodneš. Jen tohle zpomalí 100milisekundový soud na něco férovějšího.
• Dej druhou šanci slabší fotce. Pokud tě zaujal text, ale fotka ne, napiš. Nejhorší, co se může stát, je hezký rozhovor.
• Všimni si, kdy si domýšlíš. „Určitě je milý“ je hypotéza, ne informace. Stejně tak „určitě je nafoukaný“.
• Nečekej od hezké fotky víc, než slíbila. Fotka ti řekne, jak někdo vypadá. Nic víc. Zbytek musíš zjistit v rozhovoru.

Jak o tom přemýšlíme na Gééčku

Na Gééčku víme, že první dojem z fotky nevypneme. Proto se snažíme, aby profil dal šanci i tomu druhému kroku: v profilu odpovídáš na otázky, na které může druhý rovnou zareagovat. Chceme, aby se haló z tvé povahy dostalo ke slovu co nejdřív, ne až po desáté zprávě.

Takže: věřit prvnímu dojmu, nebo ne?

Prvnímu dojmu se nevyhneš. Mozek ho udělá za desetinu vteřiny, ať chceš, nebo ne, a je to v pořádku. Je to jen zkratka.

Problém nastane, když zkratku považuješ za cíl. Haló efekt ti řekne, že hezký kluk bude i milý, a efekt rohů ti řekne, že kluk s rozmazanou fotkou bude nudný. Ani jedno nevíš. Zjistíš to jen jedním způsobem: když spolu začnete mluvit. A tam se, podle výzkumu, začne vzhled přizpůsobovat povaze. Ne naopak.

Často kladené otázky

Co je haló efekt?

Haló efekt je sklon usuzovat z jedné výrazné vlastnosti člověka na jeho další vlastnosti. Když nás na někom zaujme jedna dobrá věc, například vzhled, připisujeme mu i další dobré vlastnosti, o kterých nic nevíme. Název pochází z anglického slova halo, svatozář.

Píše se haló efekt, nebo halo efekt?

V češtině se používají obě varianty, haló efekt i halo efekt. Znamenají totéž. Varianta bez čárky je bližší anglickému originálu (halo effect).

Kdo objevil haló efekt?

Haló efekt poprvé popsal americký psycholog Edward Thorndike v roce 1920. Zjistil, že důstojníci hodnotili vojáky v různých oblastech podobně podle celkového dojmu, místo aby hodnotili každou vlastnost zvlášť.

Jaký je příklad haló efektu?

Atraktivní obsluha v restauraci dostává víc spropitného, atraktivní studenti lepší známky a v reklamách vystupují známé tváře, aby se sympatie přelila na produkt. Na seznamce si z hezké fotky domyslíš, že je člověk i milý a vtipný.

Co je obrácený haló efekt neboli efekt rohů?

Efekt rohů (anglicky horn effect) je opak haló efektu. Jedna negativní vlastnost zatemní celý dojem z člověka a překryje jeho dobré stránky. Například jeden pravopisný překlep v profilu, kvůli kterému už nečteš dál.

Jak rychle vzniká první dojem?

Podle studie Willisové a Todorova z roku 2006 stačí k prvnímu dojmu z obličeje zhruba desetina vteřiny. Delší pohled na fotku většinou názor moc nezmění, jen zvýší jistotu, že je správný.

Funguje haló efekt i obráceně?

Ano. Studie Garyho Lewandowského z roku 2007 ukázala, že když se lidé dozví o kladných vlastnostech člověka, připadá jim i fyzicky atraktivnější. Negativní vlastnosti fungují opačně.

Jak se bránit haló efektu na seznamce?

Čti texty profilů, ne jen fotky, dej šanci i slabší fotce, všímej si, kdy si o člověku něco domýšlíš, a nečekej od hezké fotky víc, než může slíbit. O tom, jaký kdo je, se dozvíš až v rozhovoru.